Přeskoč navigaci


 Hospodaření energií 

Oblast:  OBCHOD ENERGIÍ |  ELEKTŘINA |  ROPA |  ZEMNÍ PLYN |  TEPLO |  PEVNÁ PALIVA |  BIOMASA |  VODA |  OZE |  NZE |  REGULACE |  KNIHOVNA |  BUDOVY |  KONFERENCE |  PREZENTACE |  VOLNÁ MÍSTA

Místo pro reklamu partnera

 
Přihlášení (Nový účet)
 
 
Jméno:
Heslo:
 
ElektřinaELEKTRICKÉ AKTUALITY

Elektrické teplo, požáry a minimalizace rizik

elektrický výboj ve vzduchu
elektrický výboj ve vzduchu
Elektřina a její rozvody jsou díky moderním elektrickým předmětům a jejich chladících systémům (jističům, chráničům vodičům, svorkám, elektrickým předmětům) a jejich neustálým zdokonalováním stále více požárně bezpečnější.

Přesto každý rok dochází podle požárních statistik k hmotným škodám na majetku firem i soukromých osob k mnoha požárům zapříčiněných elektřinou.

.

Aby každý spotřebitel elektřiny mohl minimalizovat požární rizika je třeba aby byl obeznámen z možnostmi a příčinami vzniku požárů elektrickým proudem.

 

Základní příčinou způsobující požár je elektrické teplo.

 

Co se vlastně rozumí pojmem elektrické teplo?

Elektrické teplo je jedna z forem energie vznikající přeměnou energie elektrické.

 

Elektrické teplo vzniká:

a) průchodem elektrického proudu ohmickým odporem například:

- při protékání(průchodu) elektrického proudu vodiči,

- nedokonalým spojením vodičů ve spojích - po oddálení vodičů může 
  vzniknout i elektrický oblouk,

- poddimenzovanými vodiči v elektrických instalacích,

- v elektrických domácích i průmyslových spotřebičích (varné konve,
   vařiče,  sporáky, bojlery,kamna, vysavače,elektrické nářadí a pod.)

- vyšším odběrem proudu z baterií (v mobilních telefonech,
   automobilech, záložních  zdrojích a pod.)

b) elektrickým obloukem například:

    - přeměnou elektrického proudu na světlo - např. v žárovkách a
      svítidlech,

    - elektrickým svařováním,

    - při vytahování elektrických zástrček ze zásuvek

    - při spínání elektrického obvodu např. ve vypínačích světel nebo 
      spotřebičů, stykačích relé a pod. 

 

c) elektrickou indukcí například:

    - střídavý proud se vlivem elektromagnetické indukce idukuje
      (transformátory, motory,  generátory, dynama a pod.)

    - přímo v ohřívaném kovu

    - nepřímo při tavení elektricky nevodivých látek v el. indukčních pecích

 

d) vysokofrekvenčním ohřevem například:

    - vznik tepla průchodem proudu v izolačních materiálech

 

e) infračerveným zářením například:

    - ohřev vzduchu infračervenými zářiči (topidly)

.

Největší vývin tepla však vzniká při poruchových stavech elektrických zařízení které se nazývají zkraty. Jedná se vlastně o teplo vznikající:

 

1. Na ohmickém odporu, který vznikne

  a) přímým spojením živých částí elektrického zařízení (část
      elektrického  zařízení bez izolace, která "vede" elektrický proud),

   b) mezi sebou (navzájem),

   c)  nebo mezi živou částí a zemí ("kostrou"(kovová část spotřebiče,
          která není konstrukčně určena k vedení elektrického proudu
spotřebiče).

2)  Pporušením izolace například:

    - mechanickým poškozením (prodřením, proříznutím),

    - stárnutím,

    - proražením; vyšším napětím, než na které je izolace konstruována

     a zkoušena; např. vysokými proudy až 40 000 A atmosférického 
     výboje (blesku).

.

Základní příčiny požáru přímým a nepřímým působením elektřiny

 

1. Vznik požáru zkratem:

Zkrat nebývá jednou z nejzákladnějších příčin požárů při neúmyslných poruchách elektrických zařízeních neboť správně navržené a instalované ochranné automatické elektrické přístroje jsou dnes schopné včas odpojit elektrické zařízení v poruše od elektrické sítě.

 

Princip vzniku zkratu:

Při zkratu (přímé spojení vodičů vedoucích elektrický proud) je elektrický obvod spojený velmi malým až zanedbatelným odporem. Malým odporem prochází velký (zkratový proud), který nadměrně ohřívá všechny části elektrického obvodu (např. vodiče(dráty, kabely) elektrické předměty (spotřebiče) a jejich kontakty nebo svorky v obvodu zapojené.

 

Ochrana proti nežádoucím účinkům zkratů:

Před tepelnými účinky zkratu nebo dlouhodobým přetížením (vyšší odběr elektrického proudu ze zdroje než na který je elektrický obvodk navržený a konstruovaný) se chráníme vřazení ochranných naproudových prvků (jističe, pojistky, chrániče, relé) do elektrických okruhů.Tyto ochranné prvky, při správném dimenzování (navržení), přeruší automaticky (bez zásahu lidské ruky) přívod elektřiny do vadné části elektrické instalace nebo přívod proudu do vadného elektrického spotřebiče v okamžiku, kdy nastane nebezpečný stav na který je ochranný prvek nastavený.

Z důvodu plné funkčnosti audomatického systému ochrany je nezbytné aby ochranné prky byly udržovány v dobrém stavu a aby byly periodicky zkoušeny podle pokynů výrobce(např. u proudových chráničů výrobce doporučuje minimálně 2x ročně vyzkoušet jeho funkci mechanickým zkušebním tlařítkem). V opačném případě se provozovatel elektrické instalace a elektrickýcch spotřebičů vystavuje vysokému riziku trvalého nebezpečí vzniku požáru a to například v případě použití předimenzovaných ochraných přístrojů, jejich neodborným opravám například "zašíváním" pojistek - jedná se o úspornou náhradu původního tavného vodiče v pojistkách, který byl předaven vyšším proudem. revizní technici a zkušení elektrotechnici se často setkávají s případy, kdy tenký vodič v pojistce je nahrazen vodičem s vyšším přechodovým odporem např. železným drátem podstatně vyššího průžezu, který přenese daleko vyšší proudy než ,na který byla původní pojistka dimenzována a to často bez zjištění příčiny jejího zapůsobení(odpojení chráněného okruhu). Samozřejmě že laik často neprovede návrat hasícího prostředku oblouku (bílý křemičitý) do keramické patrony, což může mít za následek delší dobu hoření oblouku a vyšší tepelné účinky než je žádoucí. V takovém případě pojišťovana nehradí škody vzniklé při požáru jehoiž příčinou byla závady v elektroinstalaci.

Odborně kvalifikované zkoušky ochraných přístrojů například měřením provádí revizní technici elektrických zařízení.

.

2. Požár zapříčiněný nedokonalým spojením vodičů

Požáry však v elektroinstalaci vznikají také při nedokonalém (neúplném) spojení vodičů a ostatních prvků elektrického obvodu. V tomto případě není odpor ve spoji příliš malý, ale je poměrně vysoký (roven nebo vyšší než elektrotechnickými normami doporučovaná max hodnota 0,1 ohmu). Když je odpor vyšší spojem protéka úměrně nižší proud, ale i tento malý proud při dlouhé době působení může ohřát elektrický spoj podle Joul-Lenzova zákona [ Q= R . I2 .t ] až na nebezpečnou teplotní hranici, kdy může nastat vznícení látek umístěných v bezprostřední blízkosti nedokonalého (neúplného) spoje.

(Látky rozdělujeme podle stupně hořlavosti do několika skupin (lehce hořlavé, hořlavé, obtížně hořalavé, nehořlavé).

 

Vzhledem k tomu, že proud v nedokonalém spoji bývá  malý, ochranný nadproudový prvek (jistič) na tuto závadu nereaguje bezprostředně po jejím vzniku tak jako je tomu při vzniku přímého zkratu, kdy elektrickým obvodem protéká proud o vysokých hodnotách. Proto může postupným ohříváním materiálů v místě poruchy dojít k zahoření aniž by jistič odpojil vadný okruh elektroinstalace.

 

Nedokonalé spojení často také vzniká při připojování elektrických spotřebičů ke zdroji napětí přes vadné nebo zoxidované kontakty nebo v samotném spotřebiči například vlivem nadměrného množství prachu uvnitř přístroje (počítače, televizory a pod.)

 

Ochrana proti požárův vlivem nedokonalých spojů

správně nastavené tepelné spouště ochranných nadproudových prvků (např. jističů) dodatečná montáž tepelných ochran např pro motory a častá kontrola izolačních stavů elektrické instalace a přechodových odporů spojů.

Jako prevence se doporučuje občasné dotažení spojů elektrotechnickými odborníky, případně pod jejich dohledem nebo dozorem, a to zejména v přístrojích i elektroinstalacích zejména v těch, které využívají pro rozvod elektřiny hliníkových vodičů.

.

 

3. Požáry způsobené elektrickou jiskrou.

Nežádoucí elektrické jiskření vzniká například v nedotažených svorkách nebo pojistkách, při manipulaci s vypínači a spínači, elektromagnetickém zvonku, mezi elektrickým kartáčem a komutátorem motorů elektrického nářadí (mixéry, vysavače, vrtačky a pod.) Často se zapomíná na jiskření při zážehu elektrického oblouku při obloukovém či odporovém svařování, kdy elektrické jiskry odletují do značné vzdálkenosti od místa sváření.

 

Ochrana proti požáru od elektrických jisker případně okují při elektrickém svařování spočívá zejména v umístění hořlavých látech v dostatečné vzdálenosti od zdroje jiskření. Případně omezení působení elektrických jisker vhodnými přepážkami a podložkami z nehořlavých a nevodivých materiálů.

.

4. Montáž elektrických předmětů

Mnoho požárů vzniká od neodborně provedené instalace elektrických předmětů. K hlavním zádadám patří aby elektrické přístroje nebo spotřebiče nebyly umísťovány a upevňovány na hořlavé materiály nebo v jejich blízkosti pokud k tomu nejsou konstrukčně uzpůsobeny. Například u svítidel a některých dalších výrobků, které jsou určené k montáži na hořlavé podklady např. dřevěné desky jsou označeny:Velkým písmenem F v trojúhelníku.

Vodiče vedené na nebo v hořlavých konstrukcích například v sádrokartonových podhledech či izolaci by měli mít o jeden stupeň vyšší průřez než vodiče instalované např pod omítkou nehořlavých stavebních konstrukcí, případně hodnota jistících nadproudových prvků by měla být nejméně o jeden proudový stupeň nižší.

 

Tyto a další zásady pro realizaci elektroinstalace v hořlavých látkách a na nich jsou známé jak projekantům elektroinstalací tak kvalifikovaným elektrotechnikům provádějícím montáže elktrických zařízení. Proto elektrické zařízení realizované podle projektu kvalifikovanými elektrotechnickými odborníky, které je řádně udržované a periodicky kontrolované revizními techniky lze považovat za požárně bezpečné.

.

5. Provoz elektrických předmětů

Požáry mohou vzniknout také při běžném každodenním provozu elektrických spotřebičů. například:

- žehlička postavená žehlící plochou na hořlavém materiálu,

- provoz elektrické varné konve po vyvaření vody nebo její nevypnutí po 
  vylití vody, může způsobit zejména u konví bez nebo s nefukční 
   tepelnou pojiskou velké škody zahořením.

- instalace žárovek v hospodářských staveních i v domácnostech do
   svítidel bez krytů

- instalace žárovek o vyšších příkonech do svítidel, než na které jsou
   svítidla konstruována,

- odkládání oděvů a jiných hořlavých materiálů na elektrická topidla nebo
   na svítidla

- zakrývání ventilačních otvorů:

   *ve skříních transformárorů a elektrických zdrojů pro (mobilní telefony,
     kalkulačky, noteboky, videokamery a pod.)

     *televizních a počítačových obrazovek

     *ve svítidlech

     * elektrických strojů

- neodstraňování prachu na povrchu i uvnitř ektrických zařízení (svítidel, 
   motorů, počítačů, televizorů el. strojků a strojů, předmětů tzv spotřební
   elektroniky, elektrických hraček a pod.)

 

Závěr: 

 

V článku "Elektrické teplo, požáry a minimalizace rizik" autor uvádí nejčastější možné příčiny vzniku požáru elektřinou.

Pokud známe rizika je třeba vzniku požáru preventivně předcházet a to

pravidelnými revizemi elektroinstalace, elektrických spotřebičů i dalších elektrických předmětů a provádět potřebnou údržbu a včasné opravy. Pokud dojde k požáru je pozdě přemýšlet nad tím co jsme zanedbali.

 

 

Autor: FIZ

 

 

 

 

Diskuze: Elektrické teplo, požáry a minimalizace rizik
Diskuze neobsahuje žádné příspěvky.

  Poslední aktualizace: 16.10.2007 09:33
Připomínky, nápady, kritiku v této sekci posílejte na
infoenergie@azol.cz
® Henergie 1.5.2007