Přihlášení (Nový účet)
	Jméno: Heslo:

Ministerstvo průmyslu přidá na program EKO-ENERGIE 2 miliardy Kč, ale nepodpoří FVE

Budova MPO

Rozpočet programu Eko-energie, který Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo letos v dubnu v rámci Operačního programu Podnikání a inovace, bude posílen o 2 miliardy korun. Důvodem je velký zájem podnikatelů, kteří reagovali na první výzvu a během června a července do programu přihlásili 568 projektů v celkové hodnotě dotace 10,5 miliardy korun. Pro program Eko-energie přitom MPO na léta 2007-2013 původně vyčlenilo více než 4 miliardy korun a pro první výzvu počítalo s 850 miliony.

"Potenciál obnovitelných zdrojů pro českou energetiku se přeceňuje. Jejich podpora je ale jednou z priorit vládního prohlášení, což plně respektuji. Rozhodl jsem proto, že se rozpočet programu Eko-energie navýší o dvě miliardy a prostředky určené na první výzvu se téměř zdvojnásobí. Díky tomu podpoříme více projektů, které jsou spolehlivé, mají nízké provozní náklady a nejsou závislé na proměnlivých meteorologických podmínkách," uvedl ministr průmyslu a obchodu Martin Říman.

Nejvíce žádostí se týkalo projektů z oblasti solární energie (38 %), energetických úspory (25 %), produkce elektřiny z malých vodních zdrojů (13 %) a výroby energie z bioplynu (13 %). Do zbývajících 11 % spadají projekty na výrobu energie z biomasy, výrobu tepla z obnovitelných zdrojů, kogeneraci a výrobu pelet.

"Při vyhlášení programu Eko-energie jsem jasně oznámil jeho priority. Navýšením prostředků pro první výzvu budeme schopni pokrýt energetické úspory a malé vodní zdroje. Na fotovoltaiku, kde se sešly žádosti o celkem více než pětimiliardovou dotaci, se už zřejmě nedostane. Do této oblasti již ale směřují z jiných zdrojů dotace výkupní ceny, což představuje více než třináct korun na kilowatthodinu. Žadatelům doporučíme, aby v rámci první výzvy nepodávali plné žádosti. To samé s ohledem na velký zájem ovšem platí i pro bioplyn, jehož podpora na rozdíl od fotovoltaiky patří mezi priority resortu," uvedl dále ministr.

V minulém programovém období 2004-2006 získaly fotovoltaické projekty více než deset procent ze 750 milionů určených na dotace pro obnovitelné zdroje energie. Kromě toho přispělo MPO v letech 2005 až 2007 celkem více než 100 miliony korun na různé projekty v oblasti výzkumu technologií solárních článků.

"Oproti rokům 2004 až 2006 se zájem o dotace na fotovoltaiku několikanásobně zvýšil. Díky široké škále dotací se totiž jedná o investici s jistou návratností. Sluneční elektrárny jsou ale zatím ze všech zdrojů nejméně efektivní a zároveň nejdražší. Dokud nebudou vyvinuty články s vyšší účinností, masivní výstavba fotovoltaických elektráren by vedla pouze ke zvýšení nároků na elektrizační soustavu a záložní zdroje. Proto podporujeme výzkum a vývoj fotovoltaických elektráren, nikoli jejich výstavbu," řekl dále ministr Říman. .

Obsah zdůvodnění pro vládu

"Vyhodnocení Státního programu na podporu úspor energie

a využití obnovitelných zdrojů energie pro rok 2006

a analýza jeho efektivnosti za uplynulé období"

(bod 8 programu schůze vlády dne 22.8.2007 - č.j.1132/07)

Ministr průmyslu a obchodu předkládá - na základě usnesení vlády č. 1326 ze dne 22. listopadu 2006 - k projednání vyhodnocení Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie pro rok 2006 (dále jen Státní program).

Státní program má podporovat realizaci úsporných opatření v průmyslové i komunální sféře, výstavbu zařízení na využití obnovitelných zdrojů energie (OZE), energeticky úsporná opatření na majetku státu v jednotlivých resortech a osvětovou činnost, jako jsou semináře, konference a odborná publikační činnost. Program je vyhlašován na jeden rok, za účasti patnácti resortů, přičemž každé ministerstvo vyhlašuje vlastní program zaměřený na podporu úspor energie a využití OZE v oblastech své působnosti.

Z analýzy vyplývá, že význam programu pro zavádění úsporných opatření a OZE je značně limitován. Některé resorty sice podporují svými dotačními programy projekty na úsporu energie, popřípadě výrobu energie z OZE ve veřejném, podnikatelském a soukromém sektoru, jiné ústřední orgány státní správy však financují úsporná opatření pouze na resortním majetku. Tím vzniká rozpor v užití finančních prostředků u jednotlivých resortů, což ze Státního programu vytváří konglomerát nesourodých aktivit, který nemá jasné vyústění. Na jedné straně existují programy dotační (především Ministerstvo průmyslu a obchodu /MPO/, Ministerstvo životního prostředí (MŽP/ prostřednictvím Státního fondu životního prostředí, Ministerstvo zemědělství (MZe/ a Ministerstvo pro místní rozvoj /MMR/ prostřednictvím Státního fondu rozvoje bydlení), na druhé straně programy, které jsou souhrnem investičních akcí prováděných na majetku jednotlivých resortů (budovy, kotelny apod.). V této oblasti se tak program ukázal jako naprosto nefunkční. Jednotlivá ministerstva do něj formálně posílají projekty, které by bylo nutno realizovat i bez existence Státního programu.

Z analýzy dále vyplývá, že v letech 2004-2006 byla díky podporám v rámci Státního programu ušetřena energie, která je ekvivalentní hodnotě výroby elektrické energie 437 GWh. Stejné množství energie je například vyrobeno v obou blocích jaderné elektrárny Temelín za devět dnů nepřetržitého provozu. Množství ušetřené energie odpovídá snížení emisí oxidu uhličitého o 320 tis. tun.

Analýza obsahuje rovněž návrh opatření na zefektivnění Státního programu  pro příští období. Zachovány mají být pouze programy, jež zahrnují přímou podporu (MPO, MŽP, MZe, MMR), a programy, které neobsahují přímé podpory ze Státního programu, mají být vypuštěny. Namísto nich má být zaveden systém každoročního vyhodnocování úspor energie včetně finančních efektů v jednotlivých resortech.