Přeskoč navigaci


 Hospodaření energií 

Oblast:  OBCHOD ENERGIÍ |  ELEKTŘINA |  ROPA |  ZEMNÍ PLYN |  TEPLO |  PEVNÁ PALIVA |  BIOMASA |  VODA |  OZE |  NZE |  REGULACE |  KNIHOVNA |  BUDOVY |  KONFERENCE |  PREZENTACE |  VOLNÁ MÍSTA

Místo pro reklamu partnera

 
Přihlášení (Nový účet)
 
 
Jméno:
Heslo:
 
Aktuality

Průkazy energetické náročnosti budov od r. 2013 budou.

Provozovatele i majetele budov a činžovních či bytových domů a majitelé realitních kanceláří čeká nový úkol. Při prodeji nebo koupi bytů či domů zajistit od 1.1. 2012 svým klientům zpracování průkazů energetické náročnosti budov. Cena průkazů se bude pohybovat  v cenách od 8 000 Kč za bytový dům se 2 bytovými jednotkami až k cenám v řádech desítek tisíc korun za stavebně komplikované stavby s mnoha byty. Obyvatelům domů s více byty však odpadá povinnost zpracovat průkaz na každý byt samostatně, ale ze zákona  vzniká povinost správcům budov a vlastníkům bytových jednotek zajistit průkaz energetické náročnosti na celý dům.Nejspíše bude  toto zpracování PENB  hrazeno z fondu oprav.

 

Uvádíme přepis stenografického záznamu z projednávání novely zákona č. 406/2000 Sb.

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Ano. Ptám se, zda ještě k programu schůze jsou nějaké jiné návrhy. Pokud ne, rozhodneme o těch, které nám sděluje pan kolega Stanjura. Ten žádá o vyřazení tří bodů, všechny v prvém čtení, jsou to body 32, 76 a 92, sněmovní tisky 717, 763 a 759.

 

O tomto návrhu na vyřazení bodů rozhodneme v hlasování, které má pořadové číslo 56.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro vyřazení těchto tří bodů z pořadu schůze. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování pořadové číslo 56, přítomno 149, pro 139, proti 4, tento návrh tedy jsme přijali.

 

Dámy a pánové, než přistoupíme k projednávání dalších bodů, tedy bodů vrácených a zamítnutých Senátem, na žádost předsedy Senátu navrhuji umožnit vystoupení těmto senátorkám: paní senátorce Soně Paukrtové, paní senátorce Jiřině Rippelové a paní senátorce Boženě Sekaninové. Dále osmi senátorům: pan senátor Miroslav Antl, Petr Bratský, Jiří Dienstbier, Pavel Eybert, Jan Hajda, Jiří Lajtoch, Miroslav Nenutil, Josef Řihák, Radek Sušil a Václav Vlček. Tedy tato vystoupení by byla možná samozřejmě zde v Poslanecké sněmovně. Jenom dodám, že informace k pozměňovacím návrhům Senátu vám byly rozdány do vaší pošty.

 

Nejprve se tedy zeptám, kdo souhlasí s tím, aby paní senátorky a páni senátoři mohli vystoupit, ti, které jsem četla.

Zahajuji hlasování číslo 57. Kdo prosím souhlasí s vystoupením těchto členů horní komory? Kdo je proti?

Hlasování číslo 57, přítomno 156, pro 134, proti 2, tento návrh tedy byl schválen.

 

A my se můžeme věnovat prvnímu z pevně zařazených bodů. Zahajuji projednávání bodu číslo

2.
Zákon, kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb.,
o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 622/4/ - vrácený prezidentem republiky

Stanovisko prezidenta republiky s odůvodněním jeho nesouhlasu s tímto zákonem vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 622/5.

Nejprve se zeptám pana ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby, zda se chce ke stanovisku prezidenta vyjádřit. Prosím, pane ministře.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba Vážená paní předsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, dámy a pánové, vrací se nám od prezidenta zákon číslo 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů. Já myslím, že o tomto zákonu už toho bylo řečeno hodně. Myslím, že v téhle chvíli je důležité, aby zazněly dvě nebo tři klíčové informace.

Celá diskuse se vedla o to, jestli tento zákon a jeho novela je skutečně pouze implementací té směrnice Evropské unie, která nám nařizuje implementovat tyto věci do zákona, anebo jestli v sobě obsahuje i něco navíc, co Evropská unie nenařizuje. ***

10.10 hodin)
(pokračuje Kuba)

Chci říct, že Ministerstvo průmyslu a obchodu znovu ještě vyhodnotilo, co je pouze nutností a co v tomto zákoně můžete nalézt navíc. Navíc můžete v tomto zákoně oproti směrnici nalézt jednu jedinou věc a to je povinnost činžovních domů nebo domů, které mají více bytů, udělat si tento audit řekněme té tepelné účinnosti pro celý dům. Je to ryze praktická záležitost, kterou naše ministerstvo dalo do tohoto zákona, a to z toho důvodu, abychom nevystavovali majitele jednotlivých bytů nutnosti získávat tyto štítky pro každý byt zvlášť, také proto, abychom nevytvářeli prostředí, kde pro každý dům, který v sobě obsahuje třeba 30 nebo 40 bytů, bude vystavováno 40 štítků zbytečně. (Velký hluk v jednacím sále.)

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Promiňte, pane ministře, dámy a pánové, všechny vás důrazně žádám, abyste zasedli do svých lavic. Kdo nehodlá poslouchat toto úvodní slovo, opusťte jednací síň! V takové atmosféře není možné, aby řečník mohl vystupovat.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba Děkuji. Jde nám tímto opatřením skutečně o to, tak jak tuto situaci prakticky každý známe z nějakého svého bytového družstva nebo nějakého sdružení vlastníků bytových jednotek, aby někdo, kdo chce pronajmout svůj byt nebo ho prodat, se nemusel dostávat zvlášť ke svému auditu nebo k auditnímu štítku na svůj byt, ale aby družstvo nebo uskupení vlastníků bylo schopno se shodnout na tom, že nechá udělat jeden štítek pro celou budovu. Je to ryze praktická záležitost, která má usnadnit život majitelům jednotlivých bytů v bytových domech. To je to, co tam je skutečně navíc, a vzniklo to po diskuzích i řekněme s některými bytovými družstvy a s jejich zástupci, tak abychom situaci konkrétním vlastníkům v praxi usnadnili. Jinak se jedná pouze o implementaci evropské směrnice.

Je třeba říct, že proti České republice je v tomto veden impeachment, že je ve druhém stupni. A pokud tento zákon my dnes nepřijmeme, tak velmi pravděpodobně tento proces dospěje k Evropskému soudnímu dvoru, jehož rozhodnutí bude velmi pravděpodobně o tom, že jej přijmout budeme muset. A od rozhodnutí tohoto rozsudku hrozí České republice sankce, které, když my jsme prověřovali, nám vycházejí zhruba - ono se to nedá přesně definovat - tak, že hranice jsou 130 tisíc až 530 tisíc korun na den. To znamená, že pokud se dnes rozhodnete tento zákon nepřijmout, velmi pravděpodobně skončíme v situaci, kdy rozhodnutím Evropského soudního dvoru ho přijmout budeme muset, a nese to s sebou riziko platby České republiky za každý den od vynesení rozsudku v těch částkách, o kterých jsem mluvil, tedy zhruba 200 tisíc až půl milionu korun denně.

Myslím, že toto jsou jistě praktické informace. Dále tady hovořit o obsahu zákona bych považoval za naprosto nadbytečné. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji vám, pane ministře, a zeptám se také dvou zpravodajů - nejprve zpravodaje hospodářského výboru pana poslance Milana Urbana, zda se chce vyslovit ke stanovisku pana prezidenta. Prosím.

 

Poslanec Milan Urban: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dobrý den. Pokusím se o nějakou jemnou konstruktivní kritiku tohoto zákona a použil bych svá slova z prvního čtení tohoto zákona, která bych tady chtěl zopakovat.

Myslím si, že tento zákon je tak trochu nadbytečný a tak trochu pitomost. Je to velmi komplikovaná norma. Těžko mohu výhradu vést k současnému ministrovi průmyslu a obchodu, protože co se dá dělat ve chvíli, kdy tato směrnice už existuje. Nicméně dalo se dělat v dobách, kdy tato směrnice byla schvalována v Evropském parlamentu, a Česká republika mohla mít v té době jistě nějakou jasnější pozici, kterou měla v Bruselu prosazovat. Plyne z toho obecné poučení, že diskuse na téma "co se děje právě v Bruselu, jaké mají být pozice České republiky k jednotlivým věcem" jsou diskuse mnohem důležitější, než se v dané chvíli může zdát. A pak tady máme tyto důsledky. Teď se můžeme přít o to, jestli tato norma je čistým přepisem evropské směrnice, nebo jestli tam má nějaké kreativní české prvky, ale příliš možností nemáme.

Nicméně platí to, co jsem řekl v prvním čtení. Já podporuji veto pana prezidenta Klause a podle toho bude i klub sociální demokracie hlasovat. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji. A nyní dostane slovo zpravodaj výboru pro životní prostředí pan poslanec Jan Látka. Ptám se ho, zda se chce jako zpravodaj vyjádřit ke stanovisku pana prezidenta. Nehodlá tak učinit.

Otevírám tedy rozpravu v této fázi projednávání a ptám se, kdo kromě čtyř přihlášených se ještě do ní přihlásí. Nejprve dostane slovo pan poslanec Jiří Paroubek, dále jsou přihlášeni páni poslanci Karel Šidlo, Břetislav Petr a Jiří Šlégr. Prosím, abyste další přihlášky podali obvyklou cestou. Prosím nyní prvního z přihlášených, pana poslance Jiřího Paroubka.

 

Poslanec Jiří Paroubek: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové. Že prezident republiky vrátil tento zákon, tak to každý, kdo sleduje jeho veřejná vystoupení, musel očekávat. Konzistentně již dlouhou dobu vystupuje proti všemu, co se snaží zejména pomocí ekonomických nástrojů zabránit dalšímu zvyšování zátěží životního prostředí. (Trvalý hluk v sále.)

Nebudu ze sebe dělat kdovíjakého odborníka na ekologii, ale jako ekonoma mě přístup prezidenta Klause zaráží. Abych to osvětlil.

Ve vráceném zákoně jde především o implementaci směrnice Evropského parlamentu.

Paní předsedkyně, já se tady skoro neslyším, protože pánové už mluví tak nahlas...

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Promiňte, pane kolego. Dámy a pánové, ještě jednou vás všechny žádám, vyřizujte věci, které se netýkají projednávaného bodu, mimo jednací sál.

 

Poslanec Jiří Paroubek: Děkuji pěkně. Já bych zvyšoval decibely, ale to byste zase nevydrželi vy.

Nebudu tedy ze sebe dělat kdovíjakého odborníka.

Ve vráceném zákoně jde především o implementaci směrnice Evropského parlamentu a Rady o snížení energetické náročnosti budov. To tady koneckonců pan ministr také říkal.

Jsme ve stavu, kdy úroveň celkové poptávky po stavebních pracích považuje za uspokojivou pouze jedna třetina stavebních podniků, i to mě překvapuje. Jako hlavní bariéry růstu produkce se u podniku označuje jednoznačně nedostatečná poptávka. A to je dlouhodobá záležitost. Pokles stavebnictví je u nás víceméně trvalý. V roce 2011 stavebnictví kleslo o 3,5 %, v roce 2010 o 7 %, stavebnictví kleslo v roce 2009 i v roce 2008, i když tam byla řekněme spíše ještě stagnace. I s letošním rokem je to tedy pět nepřetržitých let, kdy klesá stavebnictví. To není dobrý signál ani pro investory. To nás nestaví po ekonomické stránce mezi země, které dokážou zvládat ekonomickou krizi. Upřímně, prvním signálem toho, že roste hospodářství země, je to, že se oživuje stavební výroba, takže u nás můžeme spíše říci, že nejsme ještě na dně, a to smutné. Prostě stavebnictví, ostatně jako celá naše ekonomika, potřebuje dostat nové impulsy, které přinesou růst a stabilitu.***

10.20 hodin)
(pokračuje Paroubek)

Nerozumím, proč je tento zákon vystaven takovému odmítání. Aplikace této směrnice může přinést výrazné inovativní podněty a bude iniciovat výstavbu na relativně nové nejen veřejné budovy, ale i soukromé byty, soukromé domy. Přinese nové zakázky do stavebnictví. To ale není vše. V případě pasivních budov jde o obor s velmi významným multiplikačním efektem. To proto, že potřeba nových technologií využívaných při výstavbě a rekonstrukci pasivních budov povzbudí naše strojírenské firmy, aby se zaměřily na tento druh výroby. A protože se jedná o celosvětový trend, je zde značný potenciál pro vývoz našich technologií. Že nás to bude stát neúměrné prostředky? Toto lze při správně vedeném vyjednávání v Bruselu hradit z kohezních fondů. Pokud ovšem budeme mít schopné politiky.

Pokud budeme postupovat transparentně a pokud se dokážeme vypořádat s korupčním jednáním, nejenže výrazně snížíme závislost České republiky na fosilních palivech a také na dovozech energetických surovin ze zahraničí, ale dáme mnoha lidem práci. Podnikům možnost stabilizace a expanze. Naše země potřebuje podniky, které mají smysluplné výrobní programy. Programy konkurenceschopné a výrobu, o kterou bude na světových trzích zájem. Vláda musí iniciovat poptávku, a pokud je možnost, jak tuto poptávku pomoci hradit z fondů Evropské unie, dostáváme se konečně ke smysluplnému využívání evropských prostředků na rozvoj našeho hospodářství. Myslím, že bychom měli s tímto počítat také pro příští finanční perspektivu. Na rozvoj našeho hospodářství, na zvýšení zaměstnanosti, na účelný boj proti hospodářské recesi, kterou v naší zemi v současné době zaznamenáváme.

Není nic horšího než být ekonom, kritizovat a nic nedělat, i když nám nabízejí za smysluplnou práci investiční prostředky. Musím říci, že jako ekonom tuto iniciativu podporuji a budu hlasovat proti vetu prezidenta.

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Dále prosím o slovo pana kolegu Karla Šidla. Poté bude hovořit pan poslanec Břetislav Petr.

Pan poslanec Doktor má náhradní kartu číslo 31.

 

Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi při této příležitosti pouze krátkou a stručnou retrospektivu toho, jak poslanecký klub se stavěl k projednávání novely tohoto zákona.

My jsme již ve třetím čtení tento zákon nepodpořili, protože jsme vnímali nejen to, že to je aplikace evropského práva a víceméně částečně naše povinnost, ale na druhé straně při zhoršujících se podmínkách pro občany České republiky, zejména ekonomických podmínkách, jsme to vnímali jako další vloupání se do jejich spotřebního koše a do rozpočtů rodin, protože ať chceme nebo nechceme, jakékoliv změny, které nastanou v rámci prokazování energetické náročnosti a stanoveného postupu, který je dán touto novelou, znamenají zvýšené náklady, a bohužel nejen na novou výstavbu, která nebude určitě sanována tím, že by tam byly tak velké energetické úspory, ale jde spíše o krátkodobé náklady, které souvisí s budováním nového bydlení a zajištění bydlení. Ale je tam bohužel retrospektivní věc, která souvisí s tím, že při jakékoliv manipulaci se svým majetkem, ať pronájmem, tak prodejem, musí občan jednoznačně prokazovat ze zákona povinně, bez ohledu na stáří budovy, kvalitu materiálu a způsob výstavby, jakou energetickou náročnost ta konkrétní budova má. To není určitě jednoduchá záležitost, když si domyslíme, že se může jednat o budovy, které byly vybudovány před mnoha desítkami let, a konkrétní současný vlastník může být už dalším majitelem a teď bude nucen vytvářet byť jednoduchou, ale přece jenom stavební dokumentaci a vše, co souvisí s tím, aby se tento postup mohl dodržet a mohl vzniknout energetický audit.

Proto jsme jednoznačně v duchu těchto obav, které skutečně máme, protože naše občany v současné době příliš nezajímá, co bude za deset patnáct let, ale oni skutečně žijí ze dne na den a maximální horizont pro ně je počátek příštího roku, a pokud tato novela vejde v platnost, budou mít samozřejmě problémy s nakládáním se svým majetkem. Proto také ani v tomto případě nejsme připraveni podpořit hlasováním odmítnutí vrácení prezidentem. Setrváme na svých pozicích a vnímáme to jako velice seriózní postup, že budeme dále pokračovat v tom, o čem jsme hovořili ve všech čteních v Poslanecké sněmovně, a neporušíme to ani při tomto vrácení.

Děkuji za pozornost. (Potlesk zleva.)

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Nyní prosím o slovo pana poslance Břetislava Petra.

 

Poslanec Břetislav Petr: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, projednáváme novelu zákona o hospodaření s energií, kde naše norma navazuje na evropskou směrnici, a je třeba říci, že Evropská unie chtěla vyřešit jednou normou velice složité problémy, které se týkají budov v rozdílných klimatických podmínkách, které v Evropě jsou. Dá se říci, že s ohledem na tento aspekt a také s ohledem na to, že na jihu nepotřebujeme topit, ale potřebujeme klimatizovat a na severu potřebujeme topit, tak se jí to nepodařilo. Je třeba říci jedno poučení, a to když se nepovede evropská norma, tak je skoro tristní uvažovat o tom, že by se mohla povést naše norma.

Je třeba vycházet z toho, že tato evropská norma neřešila nic jiného, než co bylo běžné v historii evropských států, že budovy byly stavěny tak, aby nároky zejména na zateplení a výrobu tepla byly minimální. To, co dnes v různých regionech Evropy obdivujeme, architekturu, tak ta nebyla samoúčelná, ale odborníci říkají, že z 80 % vycházela právě ze zákona, jak zajistit vyhřívání a zateplování budov.

O tom, že naše norma, která navazuje na tu evropskou, není dobrá, svědčí ohlasy řady těch, kterých se to bude přímo týkat, a také veto prezidenta republiky, který nedoporučuje tuto normu přijmout.

Zákon pro Českou republiku vychází ze dvou oblastí. Tou první oblastí je zpřísnění požadavků na kontrolu, instalaci, údržbu a celou řadu dalších činností, které se podílejí přímo buď na chlazení, anebo na topení, nebo zateplování.

Opatření by měla vyústit k povinnému zavádění energetických štítků budov a bytů, pořizování průkazu energetické náročnosti budov, které musí být od stanovených termínů jednotlivými vlastníky budov zajištěny a budou mít platnost na období deseti let. Pro budovy s větší spotřebou energie, než by bylo samoúčelné, musí být vydány takzvané energetické audity. Tyto energetické audity musí být zajištěny v termínu do pěti let od vydání této normy, a pokud se bude jednat o budovy ve vlastnictví státu, krajů nebo municipalit, tak závěry pro jejich zateplení budou muset být realizovány bez ohledu na to, zda stát, kraje nebo municipalita na to mají peníze. ***

(10.30 hodin)
(pokračuje Petr)

Tato norma jako celek jenom nařizuje a její realizace bude stát nemalou sumu prostředků, které dneska nemáme v mnoha případech na jiné, důležitější činnosti. Pochopitelně s požadavky na zajištění superzařízení, ať už pro výrobu chladu, nebo topení, jsou také stanovovány požadavky na jednotlivé osoby, které to budou provádět.

Je třeba říci, že této části zákona věnovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu mimořádnou péči, která mnohdy vyústila v triviální závěry. Například aby někdo mohl být specialistou, tak musí mít vysokoškolské vzdělání. A na druhé straně, aby to bylo asi potuplováno, musí mít pouvoir k tomu, že je osobou, která je schopná plnit právní úkoly. Domnívám se, že takové zpřísnění by tady asi být nemuselo, přičemž v celé řadě opatření nám scházejí dokonce základní definice.

Je třeba říci jednu záležitost - že všechny tyto posudky, audity a já nevím, jak se vše jmenuje, nebude hradit stát ani nikdo jiný, ale bude to hradit ten, kterého k tomu tímto zákonem donutíme. A tyto náklady nebudou malé. Zastavím se tady při této záležitosti u toho, co tady řekl pan ministr Kuba. S tím, co řekl, že když budeme mít panelák o půdorysném rozměru 20 x 50 a na šest pater, že stačí jeden audit pro jeden byt - tak pane ministře, to je základní popření fyzikálních zákonů. Jiné ztráty bude mít byt, který bude nahoře a ještě rohový, proti bytu, který bude mít jednu stěnu, která souvisí s okolním ovzduším, a ještě ta stěna bude na jižní straně. Tyto rozdíly mohou být až trojnásobné. Tak pokud něco chceme dělat, tak to nedělejme en bloc, ale tak, aby to splnilo svůj účel.

Druhou záležitostí je, že pro získání jednotlivých pouvoirů stanovujeme různé termíny. Jednou je to rok 2013, podruhé 2016, u nových budov dva roky od jejich uvedení do provozu. Aspoň z ohlasů bytových družstev je tady jeden požadavek: Ano, dělejme to, ale pouze za předpokladu, že někdo bude chtít ten byt pronajmout nebo prodat. U celé řady těchto společenství by se zbytečně nemusely vyhazovat peníze. (V sále panuje nepříjemný hluk.)

Pochopitelně tato opatření by se měla projevit i na dohadu ceny nemovitosti a také při stanovení výše pronájmu. Obecně se však neví, jak se tento aspekt při tom prodeji anebo při pronájmu projeví. Je celá řada lidí, pro které otázka, kolik zaplatí za klimatizaci nebo topení, je podružná záležitost, ale vybírají podle naprosto jiných a odlišných kritérií, jako je možnost dopravy do centra města, vybírají podle toho, jaká je tam hladina hluku, jaká je možnost vstupu do přírody apod. Nemáte dojem, že Evropská komise za chvíli nebude chtít, aby i na tyto aspekty byly nějaké štítky, které budeme pak společně posuzovat s tím, kolik to potřebuje energie na vytápění nebo klimatizaci? Já si myslím, že tak jak je ta první část postavená, je špatná.

Druhou oblastí je zpřísnění nároků na stavby jak při nové výstavbě, tak při reparaci starých budov. Požaduje se, aby měly co nejnižší spotřebu energií k vytápění, klimatizaci a na ohřev vody. V zákoně se objevuje požadavek, aby spotřeba energie v nových bytech byla téměř nulová. Co to je - téměř nulová? V zákoně o této definici, která je rozhodující a která bude žádat nejvíce peněz, pane ministře, není žádná zmínka. Dneska ne ze zákona, ale z odborného tisku jsem se dověděl, že pro to, aby budova měla skoro nulovou spotřebu energie, nesmí její energetický příjem být vyšší než deset kilowattů na metr čtvereční. Pro ilustraci auditoria - zateplený panelák má 200 kW na metr čtvereční a dům postavený podle poslední české normy sto. Čili chceme, aby stavby od jistého data, o kterém se ještě budu zmiňovat, měly skoro nulovou spotřebu energie. Ta nulová spotřeba energie nebude zadarmo. A opět podle materiálů ze Svazu architektů se bude jednat o zvýšení ceny na jednotku o 21 až 46 %. Je otázkou, že z hlediska hypotečních úvěrů s bankami není vůbec nic předjednáno, takže v mnoha případech i u těch, kteří budou schopni finančně toto zajistit, tady nemají zajištěno, že jim banky poskytnou úvěr. A opět v Česku se vyrojí skupina těch nejchytřejších, kteří se budou chtít poživit na státním rozpočtu a řeknou: Státe, je tady norma, my bychom nejraději, kdybys nám opět na zvýšené náklady poskytl nějakou dotaci.

Pokud tady bylo hovořeno u předřečníků, že to bude nový stimul pro stavebnictví, tak něco o tom stavebnictví vím a mám dojem, že to bude opak. Situace je dneska taková, že stavebnictví zhruba pět let klesá, jeho produkce v každém roce o 3 až 5 %. V mnoha případech ho živí výstavba rodinných domů. Je otázkou, kolik lidí dnes bude mít na to, aby si ten nový dům pořídili.

A teď se dostávám k jednomu z nejzávažnějších problémů. Evropská norma říká jednoduše, lapidárně a prostě, že všechny nové domy, ať už jsou soukromé, nebo veřejné, pro ně bude platit norma od dne, kdy budou kolaudovány. Čili je to pro veřejné budovy od 1. 1. roku 2019, pro výstavbu soukromou je to od 1. 1. 2001 (?). Ale abychom my v rámci české tvořivosti tam něco nedali, co bude mít dopad jak na rozpočet, tak na kapsu stavebníků, tak jsme si řekli - a to je ten jeden z největších průserů - že od platnosti tohoto zákona všechna stavební řízení musí už probíhat podle těch předpisů, tak když já začnu 1. 1. -

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Promiňte, pane kolego. Prosím o snížení hladiny hluku. Panu poslanci se nemluví dobře, když je tady takovýhle hluk. Prosím vás všechny, respektujte to.

 

Poslanec Břetislav Petr: Paní předsedkyně, mockrát děkuji.

Takže když já začnu za předpokladu, že by to bylo přijato od 1. 1. 2013, stavět, tak už musím stavět podle norem, které zaručí, že když tato stavba bude kolaudována, bude mít skoro nulovou spotřebu energie. ***

(10.40 hodin)
(pokračuje Petr)

A aby to nebylo jednoduché, tak my ještě ty stavby rozdělujeme do čtyř skupin, pro které vždycky platí jiný termín. Ale v průměru lze říci, že náš zákon zpřísňuje tu normu o čtyři roky. Takže jestli máme tolik peněz, prosím, ale já si myslím, že v daném okamžiku je spíš otázka peněz a stavebnictví spolu svázána jako - já neznám příměr.

Takže otázka dneska zní: Zpracování novely zákona o energetické náročnosti staveb ve smyslu normy Evropské unie nebylo ničím jiným než splněním této normy, poněvadž jsme opět zpozdili období, kdy tato norma byla projednávána v Evropském parlamentu, kdy jsme byli schopni dávat své podněty a snažit se zmírnit dopady, které tato norma bude mít na Českou republiku. Nejzávažnější však je, že z hlediska termínů staveb, které musí splňovat u soukromých staveb v Evropské unii až datum 1. 1. 2021, jsme si stanovili termín 2016. Nevím, zdali je to správné, ale já to chápu jako stěžejní nedostatek tohoto zákona.

Na závěr svého vystoupení takovou úvahu. Nebývá zvykem, aby opoziční poslanec citoval vyjádření, které přednesl ministr koaliční vlády. Jedná se o citaci prohlášení pana ministra Kuby, který prohlásil, že mnohdy v Bruselu přijímáme evropské směrnice bez boje, bez ohledu na to, co nás to bude stát a co nám to přinese. Beru to a je to pravda. Na druhé straně však musí být nějaká poznámka na závěr - pane ministře - že nechápu váš přístup k zákonu, který zpracovávalo vaše ministerstvo, a to je horní zákon, kdy tyto zásady šly úplně někam do háje a kde rozhodující bylo, abychom vyhověli jednomu panu poslanci s vizáží anglického džentlmena, který nepatří ani k levici ani k pravici, ale je pro vás rozhodující osobou.

Já doporučuji, abychom podpořili návrh prezidenta republiky a novelu zákona zamítli. Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu poslanci Břetislavu Petrovi. Nyní dostane slovo pan poslanec Jiří Šlégr. Prosím.

 

Poslanec Jiří Šlégr: Děkuji za slovo, vážená paní předsedkyně. Vážená vládo, vážené kolegyně, kolegové, nebudu předstírat, že jsem na dané téma odborníkem. V posledních dnech se však na mne jako na poslance za Ústecký kraj obrátil jménem významného průmyslového podniku jeho zástupce pan Ondřej Šrámek se žádostí o podporu novely zákona o hospodaření s energií, kterou po vetu prezidenta Václava Klause právě projednáváme. Myslím, že nebude vůbec od věci seznámit vás s jeho pohledem na danou problematiku.

Argumentace prezidenta Václava Klauze při vetu zákona o hospodaření s energií je mylná. Odůvodnění je v jeho podání klasika. Údajně jde o nadbytečnou regulaci ze strany státu a samozřejmě, jak jinak u Václava Klause, i Evropské unie. Je však nutné vyjasnit, že se zde ve skutečnosti nejedná o žádný spor o volný trh. Navíc není žádnou pravdou, že veškeré státní zásady jsou vždy kontraproduktivní. Liberální zásady, ke kterým se Václav Klaus hlásí, vycházejí z toho, že jednotlivci se na trhu rozhodují efektivně a státní ingerence by je neměla zbytečně omezovat. Tato teze je ale založena na několika nevyslovených předpokladech, zejména na nízkých transakčních nákladech, dobrých informacích účastníků trhu, absenci externalit a hlavně na opakování transakcí.

Dobrý příklad je zde každodenní nákup rohlíků. Transakční náklady jsou mizivé, rohlík je velmi jednoduchý, externality jsou marginální a hlavně - transakce se každý den opakuje, čili případné chybné rozhodnutí je velmi snadno napravitelné druhý den. Volný trh tedy v případě rohlíků funguje skvěle a státní ingerence by byla opravdu nadbytečná. Bavíme-li se ale o sektoru budov, všechny tyto bariéry trhu jsou ve velké míře přítomné, a proto rozumná regulace směřující ke snižování těchto bariér je oprávněná. Příkladem budiž třeba regulace statiky budov. Je to problematika příliš komplexní na to, aby jí každý jednotlivec byl schopen adekvátně porozumět, a zároveň náklady případné chyby, např.zřícení domu, jsou fatální a nenapravitelné. Nastavení požadavků na statiku budov proto není v rozporu, ale naopak v souladu s volným trhem, protože eliminuje nekalou konkurenci padajících domů.

Pojďme nyní konkrétně k připomínkám prezidenta Klause, které lze shrnout do čtyř bodů.

Za prvé. Zákon zavádí energetické standardy, které podraží stavby a nepřinesou benefit. To je nepřesné v tom, že požadavky na energetickou náročnost nejsou nic nového. V našem stavebním řádu jsou již od 70. let a od té doby se jen postupně zvyšují, což logicky vyplývá z neustále rostoucích cen energie. Druhá nepřesnost je strašení vysokými vícenáklady. Bavíme-li se o nízkoenergetických domech, tak ty se dnes staví již běžně. Pasivní domy mají vícenáklady na úrovni cca 5 až 10 %, které se ovšem díky úspoře energie rychle vrátí. Co je ale důležitější, směrnice zavádí požadavky na úrovni tzv. nákladového optima, tedy na ekonomicky racionální úrovni, což by každý liberál měl přivítat. Tím, že nákladovou optimalizaci provede stát pro všechny hlavní typy budov, značně ulehčí všem jednotlivcům, kteří potom nebudou muset pro tyto budovy kalkulaci provádět sami. Zákon tak posouvá budovy k ekonomicky optimálnímu stavu za snížených transakčních nákladů.

Za druhé. Prezident tvrdí, že zákon nutí stát i soukromníky rekonstruovat, i když by sami nechtěli. Toto je zcela chybná argumentace, protože žádná taková povinnost rekonstruovat domy ve směrnici ani v zákoně prostě a jednoduše neexistuje. Zákon pouze specifikuje, na jaké úrovni rekonstruovat, opět podle požadavků postupně se zvyšujících od 70. let, ale pouze pokud se vlastník k tomu sám rozhodne.

Za třetí. Václav Klaus dále uvádí, že zákon zavádí energetické štítky. Energetické štítky mají za úkol snížit transakční náklady a komplexitu. Z příkladu domácích spotřebičů, kde již štítky jsou dobře zavedeny, víme, že spotřebitelé racionálně chtějí zohlednit informaci o provozních nákladech ve svém rozhodování, avšak potřebují k tomu jasný a uchopitelný nástroj. Podobnou funkci hraje i údaj o spotřebě u automobilů. Pokud víme z těchto odvětví, že štítky fungují a pomáhají spotřebitelům v jejich rozhodování, není jasné, proč se jim hystericky bránit u budov. Nehledě na to, že štítky jsou zavedeny několik let a aktuální novela jen logicky rozšiřuje jejich využití do oblasti transakcí s nemovitostmi. ***

10.50 hodin)
(pokračuje Šlégr)

A konečně za čtvrté. Podle prezidenta republiky zákon zakládá veřejnou podporu prodejců jinak neprodejných technologií a také auditorů. Tady se jedná o manipulativní tvrzení prezidenta. Samozřejmě, že posun k energeticky úsporným budovám prospěje určitým odvětvím průmyslu, například zateplovacímu. Ovšem stejně tak setrvání u stávajícího neutěšeného stavu plýtvajících budov prospěje zase jinému odvětví - energetickému. Jakékoliv rozhodnutí někomu prospěje a je iluze myslet si, že lze rozhodnout zcela neutrálně. Je třeba se přiklonit buďto k úsporám, anebo k výrobě energie. Troufám si tvrdit, že liberál spíše podpoří to první, protože se jedná o vysoce konkurenční tržní odvětví, kde mimochodem většinu trhu tvoří malé a střední firmy ve všech regionech, zatímco to druhé je mnohem méně konkurenční a kvůli přirozenému monopolu státem regulované.

Závěrem tedy třeba shrnout, že Václav Klaus tentokrát ve své obhajobě volného trhu selhal. Kdyby si zákon lépe přečetl a zamyslel se nad jeho podstatou, musel by ho jako přesvědčený liberál, za kterého se rád označuje, okamžitě a s radostí podepsat.

Pokusím se dnes přispět svým hlasem k přehlasování prezidentského veta ne z nějakých ideologických, a už vůbec ne oportunistických pohnutek, ale proto, že navržená předloha zákona o hospodaření s energií pomůže například řešení nezaměstnanosti v našem státě už jen tím, že po pěti letech, kdy se celý sektor stavebnictví u nás doslova dusí, se bude moci alespoň nadechnout. Pozitiv je daleko více a já je zde nebudu dlouze vyjmenovávat. Jednoduše řečeno - tento zákon prospěje naší zemi, prospěje občanům České republiky, a proto pro něj budu hlasovat.

Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Já se nyní zeptám, zda se ještě někdo chce přihlásit. Prosím, pan kolega Stanislav Polčák má slovo.

 

Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji, paní předsedkyně. Budu se snažit být velmi stručný.

Podle mého názoru tady v této věci - a já nejsem odborník na energetiku ani se za něj nepokládám, ale nicméně myslím , že podstatné bylo to, co řekl pan ministr Kuba, a to je věc, která myslím, že ještě by asi byla hodna jistého rozvedení. V tuto chvíli mluvíme o zákonu, který, myslím si, že nám asi nezbývá nic jiného než přijmout. A do jisté míry můžeme brečet nad rozlitým mlékem, které způsobil někdo jiný, byla to jiná vláda, která měla jinak a jiným způsobem hájit dostatečně zájmy České republiky v Evropské unii. A to si myslím, že je i výzva pro tuto vládu, aby zájmy České republiky, zájmy, které můžeme prosazovat v rámci orgánů a našeho zastoupení v rámci struktur Evropské unie, že bychom se tohoto úkolu měli skutečně zhostit se vší pečlivostí, protože potom to může dopadat tak, jak vidíme v tomto konkrétním případě.

Nejsem žádný horlivý zastánce těchto štítků, nicméně bych se tedy chtěl zeptat pana ministra ještě jednou, zdali skutečně není žádná jiná cesta, jak se vyhnout placení té pokuty.

Za druhé bych chtěl poukázat na skutečnost, že poslanci, kteří dnes tedy po vysvětlení pana ministra budou hlasovat proti návrhu zákona, tak skutečně hlasují proti návrhu zákona s vědomím, že Českou republiku to skutečně může potom stát částku v rozmezí 200 až 500 tis. korun denně, pokud není možnost vyhnout se placení této pokuty. A pokud by toto rozhodnutí udělal jakýkoli jiný zastupitelský sbor, ať je to obecní, nebo krajský, v případě, kdyby věděl, že jiný soud ho odsoudí v dané věci k placení takovéto pokuty, tak si myslím, že by takovýmto kolegům i hrozila jistá odpovědnost za rozhodnutí, které by přijali.

Samozřejmě parlament je suverén a svrchovaný, to já zpochybňovat nebudu, nicméně každý z kolegů, který v tu chvíli pro byť to špatné řešení, které asi ovšem nemá jinou alternativu, všechny ostatní alternativy jsou ještě horší řešení, tak bude znamenat placení asi významně vyšší pokuty a každý z kolegů by to měl vědět, že bude muset svým daňovým poplatníkům toto své hlasování zdůvodnit. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Ptám se nyní ještě jednou, zda se někdo hlásí do otevřené rozpravy. Pan poslanec Jan Kubata. Ještě také pan poslanec Břetislav Petr dostane slovo. Pan poslanec Jan Kubata.

 

Poslanec Jan Kubata: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, kolegyně, kolegové, musím říct, že mi není úplně jasno, o čem dnes tady poslouchám část příspěvků. Protože politická hra kolem v uvozovkách energetických štítků už byla dávno odehrána. Byla odehrána za Fischerovy vlády, kde prostřednictvím ministra Tošovského byla Česká republika souhlasna s touto směrnicí Evropské unie. A dnes tady předvádí část našich kolegů a kolegyň klasické české hrdinství, když už je dávno po bitvě. A my teď se bavíme jenom o tom, jestli budeme minimalizovat dopady takto přijaté evropské směrnice, kterou považuji já osobně za neuvěřitelně špatnou, zatěžující, ale v tuto chvíli si neumím představit, že budu hlasovat pro to, aby Česká republika byla odsouzena nějakým soudem k placení nějakých poplatků, ať už to je 130 tis. denně, nebo půl milionu denně, do té doby, než tu směrnici stejně přijmeme.

Takže znova chci říci, že přestože Fischerova vláda byla neuvěřitelně oblíbená, tak nám tady zanechala toto dědictví a v tuto chvíli je k tomu potřeba se postavit čelem. Děkuji vám.

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Nyní se zeptám, zda chce využít svého přednostního práva pan kolega Gazdík. Takže slovo má pan poslanec Břetislav Petr, poté pan poslanec Petr Gazdík a také se přihlásil pan kolega František Laudát. Zatím jsou tito tři. Pan kolega Břetislav Petr má slovo.

 

Poslanec Břetislav Petr: Dámy a pánové, tady bylo z úst mých předřečníků řečeno, že za předpokladu, že nepřijmeme tento zákon, tak budeme postiženi. A teď já položím několik otázek. (Hovoří dál od mikrofonu, je slabě slyšet.) Štítky byly vyřešeny za Fischerovy vlády. Nebyly dořešeny záležitosti, jak budeme stavět budovy se skoro nulovou spotřebou energie. Tato vláda je u moci dva roky. Proč tento zákon nepřišel před rokem, kdy byl dostatek času - pardon, omlouvám se - (na upozornění ze sálu už hovoří přímo do mikrofonu) - kdy byl dostatek času, abychom se bavili o výhodách a nevýhodách tohoto zákona, a nebyla tady jediná výstraha: když to nepřijmete, tak budete postiženi.

Dámy a pánové, princip přijít se zákonem na poslední dobu se stává pro tuto vládu skoro bych řekl součástí její vládní politiky. Já navážu na to, co tady bylo řečeno a řešeno v předcházejícím dni, a to byly emisní povolenky. První informace Ministerstva životního prostředí o tom, že od roku 2013 do roku 2020 bude platit. Nové zásady pro emisní povolenky se objevily na tisku Ministerstva životního prostředí - pan ministr tady sice není - na přelomu ledna a února letošního roku. A v těch zásadách, jak je publikovalo Ministerstvo životního prostředí, se prakticky za osm měsíců nic nezměnilo. Čili otázka dneska zní: Proč přicházíme s tímto zákonem opět pozdě, kdy opět musíme říci "bacha, když ho nepřijmeme, tak budeme postiženi"? Já bych jenom ocitoval, co je v důvodové zprávě zákona o emisních povolenkách. Na straně 34 důvodové zprávy je řečeno, že se nejedná o verzi, která by měla být předložena Sněmovně, ale je uvedeno, že předložená verze je určena k vnějšímu připomínkovému řízení. Toho si asi nikdo nevšiml! Čili otázka zní: Bylo to záměrně předloženo podle § 90 a nikdo si tam té stránky nevšiml, anebo proč tak pozdě?

Já jsem se na to téma bavil s výraznými subjekty, které tento zákon může ovlivnit, a to je s Arcellorem Mittal, Ostravsko-karvinskými koksovnami a tím třetím byla Dalkia. A řekli mi, že nic takového v rámci připravené novely zákona nedostali k připomínkám. To jenom jako reakce na to, že když je pozdě a bude se to týkat předpisů Evropské unie, vždycky nad námi bude viset Damoklův meč.

Dámy a pánové, máte poslední možnost, jinak stát bude platit nějaký poplatek anebo něco, co by se dalo nazvat, já nevím, pokutou.

Děkuji zas pozornost. ***

(11.00 hodin)

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Pan poslanec Petr Gazdík se nyní přihlásil. Nebude vystupovat, takže pan kolega František Laudát. (V sále je hluk.)

 

Poslanec František Laudát: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, jenom dvě krátké poznámky. Za prvé. Během evropského předsednictví se podařilo tedy těm, co nám mají zajistit světlé zítřky, ho shodit, a víte, že jednou z priorit byla energetika. Mně se ten zákon samozřejmě taky nelíbí. A komu by se asi líbil, jestliže nakládá nějaké další povinnosti, s výjimkou tedy kolegy Paroubka a Šlégra, tak jsem se začal zajímat o to, kde byly kořeny. Nemám to potvrzeno, nicméně byl enormní zájem o to, aby energetická politika byla rovněž jednotnou evropskou politikou.

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Dámy a pánové, prosím o klid!

 

Poslanec František Laudát: Co by to udělalo s naší energetikou při známém postoji německé kancléřky, rakouských vlád a dalších s našimi Dukovany, s Temelínem, vám asi nemusím vykládat. Údajně, nemám to ověřeno, je to pouze z jednoho zdroje, při zákulisních jednáních jako kompromis byla navržena varianta, se kterou se dneska pereme.

Poznámka č. 2. Nevím, co se odehrávalo za Fischerovy vlády, co ona udělala, neudělala, protože ona většinou neudělala.

Poznámka č. 3. Ono to tady již padlo. Buď je to impeachment. My jsme v hospodářském výboru dostali sazebník pokut. Bylo to velice inspirativní čtení a jediný otazník, který tady zazněl, byť ministr Kuba už tady slíbil, že to tak není, zda skutečně až na ty dvě dílčí věci, že to je skutečně minimalistická transpozice toho, co musíme udělat. Neschválit v případě toho, že to je pod impeachmentem, tento zákon je prachobyčejná klukovina, kterou stejně ve finále všichni ti lidé zaplatí, protože je to jedna kasa a zase to půjde z daní občanů téhle země.

Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu poslanci Laudátovi. Prosím pana kolegu Milana Urbana.

 

Poslanec Milan Urban: Vážená paní předsedkyně, kolegyně, kolegové, dovolte abych reagoval na zatím proběhlou diskusi. Ve svém úvodním slově jsem se věnoval této normě jen krátce, protože jsem myslel, že tím, že prošla prvním, druhým, třetím čtením, tak diskuse tady bylo mnoho, ale zdá se, že ještě je třeba o této věci diskutovat před nějakým posledním závěrečným hlasováním, zda podpořit, nebo nepodpořit prezidentské veto.

Někteří kolegové říkali, že jednotlivci této problematice nerozumějí, že to je složité. Jiní říkali, že si tady, kdo chce hlasovat pro veto prezidenta, hrajeme na nějaké hrdinství s panem prezidentem, že už to bylo dávno rozhodnuto. Já bych se tedy pokusil velmi zjednodušeně říct, co tato norma znamená.

Norma, pokud bude přijata, znamená, že každému, kdo vlastní nějaký dům nebo nějaký byt, v čase přijde domů chlapík, který bude mít na rameni termokameru, přijde a změří byt nebo dům a podle toho, jestli vám to utíká v tamtom rohu nebo na tamté východní nebo západní stěně, vám vystaví certifikát, tedy takový štítek, který si přilepíte na ten dům. Samozřejmě za to zaplatíte 5, 7, 8, 10 tisíc korun každý, ale nic jste nezateplili. Žádný štítek ten dům nezateplí. Jestli tedy výrobní družstva tolik stojí o to, aby se tady rozjelo stavebnictví, jak říkal pan předseda Paroubek, tak ať to těm lidem zaplatí, protože to nebudou malé peníze, které budou muset ti lidé vynaložit, pokud tato norma bude přijata. Ten chlapík s tou termokamerou neodejde s prázdnou peněženkou.

A já nevidím sebemenší důvod, proč bychom tady měli zastupovat výrobní družstva, stavební podniky, Evropskou komisi. My tady musíme hájit zájmy lidí! Proto v této chvíli souhlasíme s vetem prezidenta. Děkuji vám. (Potlesk poslanců ČSSD.)

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Gazdík je další přihlášený do rozpravy.

 

Poslanec Petr Gazdík: Hezké dobré dopoledne, vážený pane předsedající, milé kolegyně, milí kolegové, dovolte mi, abych vás požádal o půl hodiny na poradu našeho poslaneckého klubu. Děkuji. Prosím poslanecký klub TOP 09 a Starostové do místnosti č. 106. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Já tomu vyhovím, jenom dám ještě slovo panu poslanci Tejcovi.

 

Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji za slovo. Já bych chtěl v rámci této pauzy, která byla nebo bude vyhlášena, požádat o to, aby se poslanecký klub sešel ve Státních aktech teď hned. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Takže třicetiminutová pauza. Pokračovat budeme v 11.35 hodin.

 

(Jednání přerušeno v 11.05 hodin.) ***

Jednání pokračovalo v 11.36 hodin.)

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dámy a pánové, kolegové, vypršel čas, který byl určen pro poradu klubů, a my můžeme pokračovat.

Dovolte, abych připomněl, že jsme bod opustili v okamžiku probíhající rozpravy. Takže teď je situace taková, že kdyby se ještě pořád někdo chtěl do rozpravy přihlásit, tak je to možné. To tedy všem připomínám. Rozprava sice už proběhla, všichni, kdo se přihlásili, měli možnost vystoupit a v této chvíli je poslední příležitost do rozpravy něco přičinit. Ovšem pokud už se nikdo nehlásí, a já tedy nikoho nevidím, tak rozpravu ukončím. Takže končím rozpravu tohoto návrhu zákona vráceného prezidentem republiky.

Budeme hlasovat. Takže budu gongovat. Prosím všechny, aby se dostavili do sněmovny.

Článek 50 odst. 2 Ústavy České republiky stanoví, že pokud Poslanecká sněmovna setrvá na vráceném zákonu nadpoloviční většinou svých poslanců, zákon se vyhlásí. Jinak platí, že zákon nebyl přijat. Pokud se nepletu, měl by být nastaven na tabuli počet hlasů 101 - už je na světelné tabuli nastaveno 101. Ještě prosím poslance, vidím, že docházejí, tak ještě chvíli počkám. Prosím dostavte se na hlasování návrhu zákona č. 406, vráceného prezidentem republiky.

 

Budeme hlasovat o následujícím návrhu usnesení: "Poslanecká sněmovna setrvává na zákonu, kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 622/4."

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování má pořadové číslo 58, přihlášeno 188, pro 105. Konstatuji tedy, že usnesení bylo přijato a zákon bude vyhlášen. Můžeme ukončit projednávání tohoto bodu.

Diskuze: Průkazy energetické náročnosti budov od r. 2013 budou.
Diskuze neobsahuje žádné příspěvky.

  Poslední aktualizace: 25.9.2012 13:50
Připomínky, nápady, kritiku v této sekci posílejte na
infoenergie@azol.cz
® Henergie 25.9.2012