Přihlášení (Nový účet)
	Jméno: Heslo:

Znevýhodnění "krádeží" tepla v bytových domech

Pojem krádeže tepla je pojmem, který vyjadřuje situaci v bytových domech napojených na soustavy dálkového tepla nebo na blokové kotelny, kdy krajní byty(směrem k venkovnímu okolí) byty v přízemí a byty pod střechou mají větší spotřebu tepla (zejména v nezateplených domech) než byty umístěné ve středních částech domu.

Tyto byty často  v praxi na informativních měřičích tepla nevykazují buď žádnou nebo jen minimální spotřebu tepla. Na základě fyzikálních zákonů, platí že do bytů, ve kterých je  nižší teplota, proudí tepelná energie  z bytů ve kterých je vnitřní teplota vyšší.

Tato situace je zapříčiněna vysokými součiniteli prostupu tepla stavebními příčkami, oddělujícími byty navzájem. A tak se může stát, že byty ve středu domu mající zastavené zastaveny přívody k otopným tělesům (radiátorům) mohou být zcela nebo částečně vytápěny byty okolními, tak jak se například stává v pronajímaných bytech, které zůstanou prázdné. Obyvatelé, kteří v bytech topí mají pak vyšší spotřebu o ztráty tepla k sousedům.

Obyvatelé  bytů , kteří topí řešili tuto situaci různě a to  například zateplováním stěn sousedících s nevytápěnými byty, pokládáním koberců na podlahy, či zateplováním stropů sníženými podhledy nebo alespoň instalací polystyrénových stropních ozdobných kazet.

I tuto situaci se snaží řešit novela vyhlášky č. 372/2001Sb. rozúčtování nákladů na teplo a teplou vodu ministerstva pro místní rozvoj ČR, podle které se realizuje rozúčtování tepla uvnitř domů mezi jednotlivé uživatele bytů. Tato novela  se dotkne více než  1 000 000 obyvatel bytů v ČR.

Novela yyhlášky mění rozsahy stanovených parametrů, podle kterých se celkové fakturační náklady na teplo v domě rozdělují na jednotlivé byty.  Změny  mohou účty za teplo obyvatelům bytů zlevnit nebo zdražit a to podle toho, zda topí moc, nebo málo.

Podle současného modelu rozúčtování se 40-50% nákladů na teplo pro vytápění se rozpočítává podle velikosti plochy podlahy ( tzv.základní složka), zbytek podle skutečné spotřeby každého bytu (tzv.spotřební složka).

V některých bytech se ještě zohledňují koeficienty například podle světové strany, na kterou je byt orientován nebo  podle toho, zda je bytová jednotka umístěna ve stření nebo krajní části domu. Podle novely se může u domů zvýšit poměr spotřební, tedy individuální složky až k 70%

Snížení podílu základní složky až na povolenou 30% hranici však nebude automatické, nemělo by se o něm ani hlasovat mezi družstevníky či vlastníky bytů, ale mělo by být určeno na základě výsledků energetického auditu budovy nebo na základě výsledků  průkazu energetické náročnosti budovy.  

Obecně lze konstatovat, že toto ponížení se  použije u budov, které prošly kompletní revitalizací  a mají zateplené stěny, instalována ona energeticky úsporná okna i zateplenou střechu, případně strop mezi suterénem nebo technickým podlažím a 1NP s byty.

Ministerstvo předpokládá, že nový model rozúčtování bude spravedlivější.

Za zásadní změnu ve vyhlášce je  považována  změna odchylky od průměrné ceny za teplo na metr čtvereční.  Pokud například pokud dosud byly náklady na dodávku tepla v domě  např.  250 Kč/m²
korun při  mohla se účtovaná cena lišit každým směrem minimálně o 40 procent podle toho, jak moc lidé topili. Rozmezí tedy bylo 150 až 350 korun.

Nově může klesnout oproti průměru jen o pětinu, stoupnout však až na dvojnásobek. Rozmezí se tak změní na 200 až 500 korun. To znamená, že ti, kdo "berou" teplo  sousedů a sami co nejvíc šetří, se  již nemohou na finanční výpomoc sousedů tolik spoléhat.

Podle vyhlášky si však připlatí i ti, kteří například topí dvakrát tolik, než je průměr domu což je autory vyhlášky považováno za spravedlivější než doposud.

Vyhláška nezohlednila možnost, že celý dům se bude vytápět na základní teplotu cca 20 - 22 °C a zimomřiví obyvatelé, by si mohli, na své náklady, přitopit v bytech například plynovým sporákem nebo elektrickými topidly tak, jak se to praktikuje v domech, kde jsou obyvatelé opravdu spořiví.

.