Přihlášení (Nový účet)
	Jméno: Heslo:

Stavebníci a Průkazy energetické náročnosti budov

Štítek PENB

Ceny paliv a energie v České republice (ČR)  mají vzestupnou tendenci prakticky od  90. let minulého století. Otázkou  jak ušetřit  energii i peníze se zabývá  nejen  každá domácnost, firma  v ČR  ale i v Evropě a proto se evropští odborníci snaží  najít metody jak  energií neplýtvat.

V rámci dlouhodobých energetických výzkumů byla vyvinuta graficko-alfanumerická  metoda, která  umožňuje  přehledným způsobem  kvantifikovat spotřeby energie  a to jak u energetických spotřebičů tak i u budov.  Jedná se o výpočty spotřeby  energie, jejichž výsledky jsou  zobrazeny na energetických štítcích. 

Nejprve bylo označování  výše spotřeby  energie zavedeno u  domácích spotřebičů a dnes již téměř se nenajde žádný kupující, který by před nákupem ledničky, mrazničky, myčky, pračky  nebo jiného domácího spotřebiče neporovnal míru spotřeby energie u různých výrobků a výrobců se snahou  zakoupit pokud možno  energeticky úsporný spotřebič, neboť každý ví, že čím více elektřiny spotřebič spotřebuje tím více peněz bude muset zaplatit výrobcům i dodavatelům elektřiny.  Nejúspornější spotřebiče jsou označeny  značkou  A+++ , nejméně úsporné označuje písmeno G.  S takovými spotřebiči se však na trhu  již zákazníci téměř nesetkají.  

Na základě   příznivých  zkušeností se  zástupci  Evropské Unie (EU) rozhodli obdobně  zavést  ve všech zemích EU povinné označování výše spotřeby energie  také u  veřejných i soukromých budov, které vychází z evropské směrnice č. 2002/91/ES.  Cílem tohoto opatření je snížit spotřebu energií a emise CO₂. Sektor budov je pro tuto snahu jedním z hlavních cílů, protože budovy se na celkové konečné spotřebě energií v ČR podílí více než 30 % (průměr v zemích EU je dokonce 40 %). 

Výši spotřeby energie v budovách  definují v ČR   Průkazy Energetické Náročnosti Budov (PENB), které jsou  zaváděny do reálné praxe  právě nyní.  

Zákon o hospodaření energií č.406/2000 Sb., který  přejímá nařízení EU  stanovuje, že  od 1. 1. 2009 musí mít průkaz ENB každá nová budova nebo budova, která je rekonstruována a jejíž celková podlahová plocha je větší než 1000 m². To je například  každý větší bytový dům, poliklinika, nemocnice, škola nebo úřad. Rekonstrukcí  budovy  pro  účely vypracování průkazu ENB nejsou uvažovány  drobné opravy,  ale rekonstrukce domu mající dopad na energetickou náročnost. Podle výše citovaného zákona  se  rekonstrukcí  budovy  rozumí zásahy do více než 25 % pláště budovy nebo změna  nebo doplnění o obnovitelný zdroj energie stávajícího vytápění objektu.

Energetickou náročnost budovy lze totiž významně ovlivnit pouze při její stavbě nebo při rekonstrukci. Jakmile je budova stavebně dokončena a začne být  provozována , nese s sebou svou energetickou spotřebu po desítky let. Proto se tvůrci zákonného předpisu rozhodli zasáhnout právě u nových staveb a u rekonstrukcí velkých budov, kdy je možno ekologický dopad provozu budovy snížit.    

Zákon č.406/2000 Sb. dále stanovuje:„Splnění požadavků  dokládá stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek průkazem energetické náročnosti budovy, který musí být přiložen při prokazování dodržení obecných technických požadavků na výstavbu. Průkaz nesmí být starší 10 let a je součástí dokumentace podle prováděcího právního předpisu při:  prodeji nebo nájmu budov nebo jejich částí v případech, kdy pro tyto budovy nastala povinnost zpracovat průkaz podle písmene a) nebo b) §6a zákona.

V bytových domech  může být  průkaz ENB použit pro jednotlivé byty a nebytové prostory u budov s ústředním vytápěním, které je připojeno na zdroj či rozvod tepelné energie."

Od povinnosti zpracování průkazu ENB jsou podle zákona č. 406/2000 Sb. osvobozeny budovy: dočasné s plánovanou dobou užívání do 2 let,  experimentální, s občasným používáním, zejména pro náboženské činnosti (např.kostely), obytné  které jsou určeny k užívání kratšímu než 4 měsíce v roce, samostatně stojící o celkové podlahové ploše menší než 50 m² a budovy obsahujících vnitřní technologické zdroje tepla. Průkaz ENB  dále nemusí být vyhotoven u výrobních budov v průmyslových areálech, u provozoven a neobytných zemědělských budov s nízkou roční spotřebou energie na vytápění.

Průkaz energetické náročnosti budov zkoumá a definuje  výši spotřeby energie  pro vytápění, chlazení, větrání, ohřev vody(teplá voda) a elektřiny pro osvětlení . Průkaz ENB také hodnotí    energetické přínosy  od netradičních a obnovitelných zdrojů energie jako jsou například tepelná čerpadla solární tepelné a elektrické systémy.  

Výsledkem  zpracovávaného průkazu energetické náročnosti  je:

•a)      zařazení budovy do  jednoho z klasifikačních stupňů uvedených v tabulce:

•b)      energetický štítek budovy, který musí být v budovách s podlahovou plochou nad 1000 m², které jsou určené pro poskytování služeb veřejnosti, konkrétně jde o budovy využívané pro: školství, zdravotnictví, kulturu, obchod, sport, ubytovací a stravovací služby a také budovy veřejné správy a zákaznických středisek v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací.  

Průkaz energetické náročnosti budovy a energetický štítek  jsou u novostaveb i u rekonstruovaných budov  nedílnou  součástí projektové dokumentace stavby podle zákona O dokumentaci staveb  č. 499/2006 příloha 1 písmeno D odstavec b).

Průkaz energetické náročnosti budovy může zpracovat  odborná, kvalifikovaná osoba přezkoušená Ministerstvem průmyslu a obchodu české republiky ( MPO-ČR) . Jedná se například o energetické auditory zapsané  na seznamu  MPO-ČR jejich výčet podle krajů  je  k dispozici například na stránkách http://www.infoenergie.cz// - viz profesní seznamy. 

¹⁾  Tepelně technické požadavky na stavební konstrukce budov stanovuje ČSN 73 0540-2 

Autoři

  Ing.  Pavel Juda, energetický auditor

         Jaroslav Miklík, energetický auditor